Posouzení rizik podle EN ISO 12100 v šesti krocích
Posouzení rizik není formalita na konci projektu. Je to vstup do konstrukce. Když ho uděláte pozdě, platíte úpravy hotového stroje. Tento text vede celý postup tak, jak ho norma EN ISO 12100 řadí.
Odborná revize: Metodika tvorby a revizí
1. Určete mezní hodnoty stroje
Sepište, co stroj dělá, kde stojí, kdo k němu má přístup a jak dlouho má vydržet. Zahrňte prostorové a časové mezní hodnoty, předpokládané použití a rozumně předvídatelné nesprávné použití.
2. Identifikujte nebezpečí
Projděte všechny fáze života stroje: přepravu, montáž, uvedení do provozu, normální provoz, seřizování, čištění, údržbu, odstraňování poruch a likvidaci. Identifikujte mechanická, elektrická, tepelná, hluková a ergonomická nebezpečí.
3. Odhadněte a zhodnoťte riziko
Riziko kombinuje závažnost možné škody s pravděpodobností jejího vzniku. Zohledněte expozici, výskyt nebezpečné události a možnost škodě zabránit nebo ji omezit. V celém posouzení používejte jednu metodu.
4. Snižte riziko ve správném pořadí
Použijte metodu tří kroků: nejprve opatření vlastní konstrukcí, poté bezpečnostní ochranu a doplňková ochranná opatření a nakonec informace pro použití. Návod a výstrahy nesmějí nahrazovat proveditelná konstrukční nebo technická opatření.
5. Ověřte, že opatření nevytvořilo nové riziko
Kryt, který obsluha odstraní, protože brání práci, riziko účinně nesnížil. Každé opatření ověřte na reálném pracovním postupu a každou iteraci zaznamenejte.
6. Zdokumentujte posouzení
Tato část je při kontrole zásadní, protože dokládá postup a důvody přijatých rozhodnutí: mezní hodnoty stroje, nebezpečí, odhad rizika před a po opatřeních, ověření a odkazy na použité normy typu B a C.